Krize JE příležitost. Ale vylézt z té potvory a doopravdy se na ni podívat jako na příležitost, to je teda občas na palici, že? Jednou v neděli jsem plakala. Hodně. Pokus o odvedení pozornosti v podobě skládání prádla nevyšel. Probíhala u mě totiž tradiční předmenstruační příprava, která mě vždy nutí znovu a znovu revidovat ne/soulady …
Ráda vyrážím do hor. Sama. Provází mě jen ticho a vlastní myšlenky. Hodně myšlenek. Vířící kolotoč, který se daří vypnout nebo alespoň pozastavit až po pár kilometrech soustředěné chůze, dechu a cíleného „děkuju, myšlenko, že jsi mě navštívila, a teď už upaluj pryč.“ Vzniká to z prosté potřeby mít v hlavě i v duši prázdněji, …
už je to pár měsíců, kdy jsem z Tvé temné náruče vylezla ven, zpět na světlo boží, do světa intenzivních barev, zvuků a lepivých podnětů. I když to se mnou v ten moment doslova a do písmene švihlo zpátky na postel a drželo mě to tam několik následujících hodin, těšila jsem se na ten okamžik …
Jsem Tereza. Knihovnice a zároveň pohybová specialistka. Učím pohyb. Učím ho jinak. Funkčně, zdravě. A s duchovním přesahem. Obě úrovně mě zajímají stejnou měrou – v pohybu hledám duchovní přesah. Nepravidelně osciluji mezi oběma, kdy na jedné straně jsou to zdánlivé ezopindy, na druhé straně přesná práce s tělem. Utrpení totiž dovede člověka k hlubokým …